Přibližně týden před 3.březnem a týden po 9.říjnu nastává u nás období, kdy je ideální šance pokusit se snadno pozorovat geostacionární (TV) družice. Díky vzájemné poloze Země,Slunce a geostacionárních satelitů můžeme během noci pozorovat sérii odlesků od jejich solárních panelů. Kvůli tomu, že satelity musejí být docela daleko (přes 38.000 km) aby při svém oběhu kolem země zdánlivě "visely" na jednom místě jsou během roku těžko pozorovatelné. Jejich světelnost je někde na hranici 12 mag. Naproti tomu okolo jarní a podzimní rovnodennosti nastává období, kdy dochází na několik desítek sekund k ideálním odleskům se světelností až 3 mag. Tato doba bývá většinou těsně před a těsně po tom co zakryje družici na několik minut stín země. Nejlépe lze zjasnění pozorovat fotograficky (stačí běžný fotoaparát na pevném stativu) nebo v dalekohledu. Odlesky se projení během noci jako postupné zjasňující a pohasínající "šňůra perel" putující od jihovýchodu k jihozápadu. V naších polohách jsou družice přibližně 7 stupňů pod nebeským rovníkem. Družice se dají snadno rozlišit. Na rozdíl od hvězd se po obloze nepohybují. Pokud okolo půlnoci vyfotíme sérii po sobě následujících fotografií zabírající jižní nebe a potom fotografie složíme například v programu "startrails" do jedné fotografie nebo videa, získáme obrázky družic.
O víkendu (14.10.2017) bylo docela jasno, tak jsem vytáhl foťák, namířil na jih v elevaci 33 stupňů a po půl noci udělal hodinovou sérii fotek (po 20 sec. ISO 800). Složený výsledek je vidět na první fotografii (výřez asi 20x18st. z větší fotografie). Zajímalo mě, které družice jsem vyfotil. Zpětně podle jednotlivých fotografií a hvězd jsem dohledal přesné pozice a výsledek je na následujícím obrázku:
Na to, že jsem fotil jen tak od oka výsledek není špatný. Při ideálních podmínkách s širokoúhlým objektivem a delší dobou focení by se dala nasnímat pěkná šňůra družic. Uvidíme někdy příště.
