Fotografování geostacionárních družic

Přibližně týden před 3.březnem a týden po 9.říjnu nastává u nás období, kdy je ideální šance pokusit se snadno pozorovat geostacionární (TV) družice. Díky vzájemné poloze Země,Slunce a geostacionárních satelitů můžeme během noci pozorovat sérii odlesků od jejich solárních panelů. Kvůli tomu, že satelity musejí být docela daleko (přes 38.000 km) aby při svém oběhu kolem země zdánlivě "visely" na jednom místě jsou během roku těžko pozorovatelné. Jejich světelnost je někde na hranici 12 mag. Naproti tomu okolo jarní a podzimní rovnodennosti nastává období, kdy dochází na několik desítek sekund k ideálním odleskům se světelností až 3 mag. Tato doba bývá většinou těsně před a těsně po tom co zakryje družici na několik minut stín země. Nejlépe lze zjasnění pozorovat fotograficky (stačí běžný fotoaparát na pevném stativu) nebo v dalekohledu. Odlesky se projení během noci jako postupné zjasňující a pohasínající "šňůra perel" putující od jihovýchodu k jihozápadu. V naších polohách jsou družice přibližně 7 stupňů pod nebeským rovníkem. Družice se dají snadno rozlišit. Na rozdíl od hvězd se po obloze nepohybují. Pokud okolo půlnoci vyfotíme sérii po sobě následujících fotografií zabírající jižní nebe a potom fotografie složíme například v programu "startrails" do jedné fotografie nebo videa, získáme obrázky družic.

O víkendu (14.10.2017) bylo docela jasno, tak jsem vytáhl foťák, namířil na jih v elevaci 33 stupňů a po půl noci udělal hodinovou sérii fotek (po 20 sec. ISO 800). Složený výsledek je vidět na první fotografii (výřez asi 20x18st. z větší fotografie). Zajímalo mě, které družice jsem vyfotil. Zpětně podle jednotlivých fotografií a hvězd jsem dohledal přesné pozice a výsledek je na následujícím obrázku:

Na to, že jsem fotil jen tak od oka výsledek není špatný. Při ideálních podmínkách s širokoúhlým objektivem a delší dobou focení by se dala nasnímat pěkná šňůra družic. Uvidíme někdy příště.

Poslech "Československých" družic VZLUSat-1 a SKcube

Dnes proběhla v mediích informace, že pomocí indické rakety PSLV-C38 byly ráno na oběžnou dráhu vyneseny dvě pro nás důležité mini družice a to: Slovenský SKCUBE a Český VZLUSat-1. Jelikož obě družice vysílají na radioamatérských kmitočtech 437,100 a 437,240 MHz okamžitě mě napadlo pokusit se poslechnout obě družice. Chvíli mně trvalo, než jsem na netu nalezl nějaké informace o přeletech družic (zatím nejsou zveřejněny přesné údaje o letových drahách). Naštěstí sledovací středisko pro VZLUSat-1 má na stránkách alespoň údaje o začátcích přeletů pro Plzeň:
https://www.pilsencube.zcu.cz/vzlusat1/
viz pass info (pozor je to v UTC). To mně pro první pokusy stačilo. Obě družice (stejně jako dalších dvacet) mají zatím dost podobné dráhy. Zapojil jsem sdr Funcube, naladil 437,1 MHz, nastavil rozsah tak, abych mohl sledovat obě družice současně. Připojil jsem jedinou anténu co jsem měl zrovna po ruce, tedy pendrek z FTčka a vše vystrčil z okna. Asi po třech minutách, kdy obě družice vystoupaly nad obzor začaly být pěkně slyšet (a nejenom tyto dvě, ale i další).


Na obrázku je signál VZLUSat-1.

Další obrázek je SKCUBE, zrovna hrál telegrafem:
OM9SAT # 300131.#

Následující fotka ukazuje na co lze družice poslouchat, v podstatě na "cokoliv" :-)

Další pokus o poslech byl dnes ráno (sobota 24.6.). Signály byly ještě výraznější. Slyšel, nebo viděl jsem více družic: na 437,100 vysílá maják SKCUBE volací znak je OM9SAT, potom následují data jak telegrafem tak digitálně. Na 437,210 vysílá nějaká družice digitálním přenosem. Na 437.225 vysílá telegrafem maják družice SUCHAI volací znak SUCHAI01 potom následují data. Na 437.240 vysílá VZLUsat1, při dnešním přeletu jen digitální přenos.


Na jedné obrazovce současně tři družice, úplně vlevo signál SKCUBE, vpravo SUCHAI a úplně vpravo VZLUSatu:

Mně neznámá družice na kmitočtu 437.210-220

Pěkný signál družice Suchai plus jeden digitální přenos VZLUSat

Spletry družice MOZHAYETS 4 (RS22) ?

Jak jsem již napsal v reportu z ARRL kontestu, během závodu jsem náhodou narazil na signály družice Mozhayets 4 (RS22) na kmitočtech okolo 432.100MHz, kde by žádný takový signál neměl být. Podle dostupných dat družice nese na palubě vysílače na kmitočtech: 145.840 a 435.352. Mají vysílat buď CW maják nebo FM digitální přenos vysílající telemetrii. Jelikož jsem byl zvědavý zda se jedná o náhodu nebo družice vysílá na 432.100 trvale ,či je to nějaký omyl, zkoušel jsem při pár obletech tuto družici najít. V pondělí jsem slyšel signál pouze na 432.100 (mezi 095-100) CW maják. V úterý při vysokém přeletu nad hlavou jsem slyšel naopak pouze digitální přenos na 435.350MHz na 145,840 a 432.100 nic. Na obrázku je vidět digitální FM signál:

Podle informace Mika DK3WN: "Pokud je RS-22 na dohled od řídící stanice v Kaluze, uslyšíme pouze přenos dat FM - v tomto případě CW maják je normálně vypnutý. Doba trvání stahování telemetrie je asi 10 minut." Nejspíše se jednalo o tuto situaci.

Další obrázek je ze čtvrtka 11.12. kdy jsem opět slyšel nádherný signál okolo 432.100MHz (od 432.100 do 113) v maximu až 20db nad šumem. Na druhém zařízení byl ale taky slyšet nádherně cw maják na hlavním kmitočtu 435.352MHz (435.346-355). Na 145.840 opět nic. Řekl bych, že signál na 435MHz byl silnější. V pátek 12.12. při prvním obletu jsem opět slyšel jen digitální přenos na 435.352, při druhém jsem slyšel CW maják na 435.352 a 432.100. Střídavě jsem porovnával oba kmitočty a vypadá to, že 435.352 je tak o 20-30db silnější. Zdá se že RS22 vysílá nejen na hlavním kmitočtu, ale i spletry okolo 432.100MHz. Takže když jsem poslouchal signály od měsíce a družice mně přeběhla před mou anténou (4x17el + předzes) byl jsem schopen zaznamenat její spletry :-)

Podařilo se mně přečíst i telemetrie:

RS22 UBS133 IBS17 USUN140 ITXA0 ITXB0 TTXA117 TTXB115 TNAP116 TCTR116 TSBA109 TSBB82 MODB129 MODC6 MTX4 MRX32 RS22

Jde z toho vyčíst: RS22 napájení článku 13,3V Napájení B 0mA, teplota TX435 17C, teplota TX145 15C, teplota navigace 16C, teplota kontroleru 16C, teplota uvnitř pouzdra 9C, teplota vně pouzdra -18C .... volací znak RS22.

.